Slovácká chalupa je srdcem národopisného areálu ve Tvrdonicích. Byla postavena v roce 1946 podle vzoru starší chalupy z Tvrdonic. Její kopie vzbudila pozornost již v roce 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Naše současná Slovácká chalupa je - stejně jako současný národopisný areál - výsledkem nadšení, jasného cíle a vizí, výsledkem přesvědčení, že jít do tak riskantního podniku, navíc s nasazením svého osobního úsilí i financí, má smysl. Přátelé Jan Kružík, František Všetička a Jan Nešpor jsou pro mě osobně velkou inspirací - v osobním nasazení i schopnosti překonávat problémy, se kterými se při budování areálu museli vypořádat. V tom, že dělat správné věci má smysl, i když to není vždy procházka růžovou zahradou. Na fotografii z roku 1953, jenom pár let po postavení chalupy jsou právě oni, v pokojné chvilce před chalupou. U předzahrádky. Plné rozkvetlých topolovek. Díky této fotografii jsme si potvrdili, že předzahrádka u chalupy byla důležitou součástí tohoto prostoru již od počátku. A taky, že to byla tradiční venkovská předzahrádka, s tradičním sortimentem, oplocením, a jistě i péčí...To, jak vypadá předzahrádka před velkou i malou chaloupkou dnes, je také výsledkem různých okolností . Prošla jistě mnoha změnami, o kterých asi ani nikdo moc neví, "vždyť to jsou jen kytky, co ani nestojí za pozornost". A taky o ni někdo pečoval. 

Před 2 lety jsme ve spolupráci s obcí Tvrdonice realizovali projekt 10+2 rozkvetlé předzahrádky, díky podpoře Nadace Partnerství, jehož součástí byla i obnova předzahrádek v areálu. Odstranili jsme několik tisů, navrhli nový sortiment k dosazení. A předzahrádka opět ožila růzností tvarů i barev. Je proměnlivá, někdy nepředvídatelná, ale potěší v každém období. Máme ji rádi... o to víc, když víme, co již má za sebou. Ty tři pány na lavičce u chalupy si představuji pokaždé, když o ní pečujeme dnes my... a děkuji jim... snad by se jim taky líbila...